Nejvzácnější bankovka v podvodné aukci. V polovině března 2017 probleskla českými médii zpráva
o nálezu nejvzácnější československé státovky odcizené
z Vlastivědného muzea Olomouc.
Na tiskovém konferenci informoval
vedoucí krajského oddělení
Policie ČR plk. Jiří Musil o zadržení
pachatelů a zajištění odcizené
státovky po 5000 Kč vzor 1919
(série 1002 026968), která se před
více jak deseti lety ztratila z olomouckého
vlastivědného muzea.
Podle sdělení policie je jedním
z podezřelých i někdejší zaměstnanec
muzea.
Pachatelé se ukradenou státovku
pokusili udat velice amatérským
způsobem prostřednictvím
aukčního portálu Aukro.
Takovýto způsob prodeje je přitom
nanejvýš podezřelý, neboť poslední
dražená státovka docílila ceny
3,5 milionu Kč a bankovky takovéto
hodnoty se takřka výhradně
nabízejí buď přímo koncovému
kupci nebo nebo prostřednictvím
renomovaného aukčního domu.
První pokus o vystavení skončil
už 13. března, kdy aukci zrušil
samotný portál. Následujícího
dne ale pachatelé vystavili státovku
znovu s tvrzením, že nabízený
předmět pochází z dědictví.
Prodávající na obrázku sice smazal
část sériového čísla, zapomněl
ale na razítko NBČ K60/58, díky
čemuž bylo okamžitě jasné, odkud
daný exemplář pochází.
Celá aukce byla poté předčasně
ukončena ve středu 15. března s docílenou
částkou 1,81 milionu Kč.
Po úspěšném zadržení pachatelů
byla státovka zaslána na znaleckou
expertízu a následně vrácena zpět
do sbírek olomouckého muzea.
Samotná státovka vznikla
z návrhu vídeňských umělců
Heinricha Lef lera a Rudolfa
Rösslera pro Rakousko-Uherskou
bankovku 1000 K z roku 1902. Státovka
vydaná Bankovním úřadem Ministerstva f inancí byla tištěna
v rakouské tiskárně Druckerei für
Wer tpapiere ve Vídni a obíhala od
7. srpna 1919 do 15. dubna 1921.
Celkem bylo vyhotoveno 500 599
exemplářů, z nichž se z oběhu nevrátilo
98 kusů.
Pětitisícikoruna, podobně jako
jiné státovky I. emise, se potýkala
i s množstvím falzifikátů, byť
ve srovnání s 500 nebo 100 Kč šlo
v jejím případě o zanedbatelné
množství. V letech 1920 až 1931
bylo zadrženo na 409 padělků ve
dvou typech charakterizovaných
jako nebezpečné. Pocházely z padělatelských
dílen ve Vídni a Czestochové.
Většina zadržených falz
byla následně skartována v letech
1938 a 1940, menší část se poté
dostala ke sběratelské veřejnosti
prostřednictvím reprezentativních
alb Státní banky Československé.
V současnosti je známo celkem
36 pravých exemplářů (z nichž
pouze jeden je neperf rovaný) nacházející
se ať už v soukromých
sbírkách, nebo ve sbírkách veřejných
institucích v tuzemsku
a v zahraničí. Zde se kromě slovenska
jedná například o Japonsko,
Belgii, Rakousko, Španělsko,
Rusko a dalších země.
