Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.
František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
CHANNEL ISLANDS A LUNDY Mincovnictví závislých území Britské koruny (2)
Ačkoliv byly Channel Islands (Normanské ostrovy) od 11. století vlastnictvím anglické Koruny, vždy na nich obíhaly francouzské mince.
Oba bailiwicky v 19. století zavedly vlastní měnu: doubles na Guernsey a části šilinku na Jersey. Lundy sice nepatří mezi závislá území ale bylo by škoda nezmínit zajímavý příběh spojený s mincemi tohoto nevelkého soukromého ostrova.
Channel Islands
Ostrovy známé pod souhrným názvem Channel Islands (Normanské ostrovy) se nacházejí v kanálu LaManche, u pobřeží Normandie. Tvoří je dva bailiwicky: Bailiwick of Jersey a Bailiwick of Guernsey. Channel Islands byly od roku 933 součástí Normandského vévodství a po nástupu Viléma Dobyvatele na anglický trůn, připadly Anglii. Když se roku 1259 Jindřich III. vzdal nároku na Normandské vévodství, ponechal si Channel Islands, které byly od té doby spravovány jako vlastnictví Koruny, ale odděleně od Anglie. Během občanské války royalistické Jersey poskytlo útočiště Karlovi, princi z Walesu, zatímco Guernsey podporovalo Parlament. Během 2. světové války se Ostrovy staly jedinou částí Commonwealthu okupovanou Němci a byly i posledním osvobozeným místem v Evropě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
