COOKOVY OSTROVY
Monetární paralelní systém
Cookovy ostrovy jsou exotickou destinací, která má svoji vlastní historii a především je jedna z mála oblastí, kde platí nejen paralelní měnový systém (více níže). Cookovy ostrovy (angl.: Cook Islands, maorsky Kūki ‚Āirani; další názvy: Mangaiské ostrovy, Herveyho ostrovy) je svrchovaný stát a skupina ostrovů ležících v Tichém oceáně.
Historie Cookových ostrovů sahá k roku 1595, když již v 6. století ostrovy osidlovali Maurové. V roce 1595 přistál na jednom z ostrovů (Pukapuka) Španěl A. M. Neyra. Později to byli opět Španělé v roce 1606. Britové přistáli poprvé v roce 1764 na ostrově Pukapuka a pojmenovali jej Danger Island. Mezi roky 1773 a 1779 byly jižní ostrovy souostroví Cookových ostrovů navštíveny Jamesem Cookem (1728–1779) opakovaně. Jméno Cookovy ostrovy dali ostrovům Rusové na počest Jamese Cooka. Poprvé se objevilo na ruských mapách v roce 1814. Zákonným platidlem výhradně na území Cookových ostrovů je tzv. dolar Cookových ostrovů. Ten nemá přidělený symbol v rámci ISO 4217. Je jednak měnou lokální, platící pouze na území Cookových ostrovů a současně je měnovou jednotkou paralelní, když je pevně navázán na novozélandský dolar v poměru 1:1.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
HRAD RABÍ
Zlatá mince 5000 Kč 2018 II
Šestou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Rabí, kterou vydala Česká národní banka 18. září 2018 na základě vyhlášky č. 198/2018 Sb.
Hrad Rabí je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Jeho založení není písemně doloženo, snad vznikl na počátku 14. století. První zmínka je až z roku 1380, kdy Rabí vlastnili páni z Rýzmberka. Nejstarší část komplexu s velkou hranolovou věží byla na přelomu 14. a 15. století rozšířena a přestavěna ke zlepšení opevnění, které patřilo k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Páni z Rýzmberka vystupovali proti husitství a tak bylo Rabí v letech 1420 a 1421 obléháno a dobyto husitskými vojsky, při němž zde husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova pravděpodobně přišel o druhé oko. K největšímu rozkvětu hradu došlo na konci 15. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, který nechal provést řadu stavebních úprav za pravděpodobné účasti stavitele Benedikta Rejta. V té době také vznikly předsunuté dělové bašty na mohutných zdech a podhradí bylo povýšeno na město. Půtovi potomci se ale zadlužili a rabské panství několikrát změnilo majitele.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
