Zlato Numismatika



Svatohedvické dukáty

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Platidla v době převratu
Čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím

Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, kterým používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. V tomto případě tím rozumíme bankovky a mince, platné bezprostředně před a po událostech 17. listopadu 1989, které znamenaly nejen převratné společenské změny, ale předznamenaly i změny v hotovostním peněžním oběhu. U příležitosti 25. výročí událostí následujících několik týdnů po 17. listopadu 1989, tzv. sametové revoluci, si připomeneme tehdejší platidla a bezprostředně následující změny v jejich oběhu.

Soustava mincí byla stabilizovaná, i když jednotlivé mince pocházely ze čtyř různých emisí 50.–70. let, a byla proto technicky i výtvarně nejednotná. Pro dnešního, ale i tehdejšího uživatele mincí je nepochybně zajímavý fakt, že nejnižší platnou hodnotou byly hliníkové (jedno) haléře, poslední pozůstatek emise mincí, připravených pro nechvalně známou peněžní reformu v roce 1953 z důvodu utajení v Sovětském svazu, v mincovně v Leningradu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.



Mince s biblickými motivy (2)
Volná řada zlatých desetišekelových mincí

V minulém čísle jsme nakousli tématiku izraelských pamětních mincí s biblickými motivy. Tyto mince nás budou provázet ještě dvěma čísly.

Babylónská věž
Další, sedmou mincí v řadě je 10 NIS z roku 2002 s motivem babylónské věže. Jak se uvádí v 1. Knize Mojžíšově 11,1-9 celá země byla jednotná v řeči i v činech. Lidé táhli na východ a usadili se v zemi Šineáru, tj. v Mezopotámii a začali budovat město a věž, jejíž vrchol dosahoval nebes. Bohu se jejich konání nelíbilo a proto zmátl jejich jazyky, aby si navzájem nerozuměli a rozehnal je po celé zemi. Avers je pojat nekonvenčně, opis je ve formě spirály, symbolizující turbulenci zmatku. V hebrejštině a angličtině „Babylónská věž Gen 11“ a název státu Izrael v hebrejštině, angličtině a arabštině. Hodnota 10 NIS. Na reversu jsou vyobrazeny stylizované městské hradby a hebrejský biblický text Gn 11,1-9 v podobě babylónské věže, jejíž vrchol stoupá do nebe, což umocňují znázorněná oblaka.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
www.mince-bankovky.cz • Šéfredaktor: Jakub Tureček • Periodicita: dvouměsíčník • Místo vydání: Praha • Evidenční číslo: MK ČR E 17777 • ISSN: 1214-6757