Královna Viktorie Zajímavosti britského mincovnictví z let 1838–1901
24. května uplynulo 195 let od narození královny Viktorie.
Princezna, která nikdy neměla nastoupit na trůn, se stala nejdéle vládnoucím anglickým panovníkem. Její dlouhá vláda byla zajímavá i z numismatického hlediska. Pod vlivem Francie se Británie pokusila o decimalizaci, v Královské mincovně působil talentovaný William Wyon, sochy tvořili Joseph Boehm a Thomas Brock.
Život
Alexandrina Victoria se narodila 24. května 1819 v Kensingtonském paláci v Londýně. Jejím otcem byl Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu, čtvrtý syn krále Jiřího III., matkou Victoria Sasko-Coburg-Saalfeldská. Ani jeden z Viktoriiných strýců po sobě nezanechal dědice a tak se po smrti Viléma IV. 20. června 1837 Viktorie stala královnou Spojeného království. Přes nesouhlas Viléma IV. se Viktorie nakonec 10. února 1840 provdala za prince Alberta of Sasko-Coburského a Gotha, se kterým měla během 17 let devět dětí. Díky nim se Viktorie později stala známou jako „babička Evropy“ a měla vnoučata téměř na všech evropských dvorech.
Viktorie nebyla pouhou loutkou v čele státu, ale snažila se aktivně zasahovat do politiky. To mělo za následek řadu skandálů, které poškodily královninu pověst. Ta byla nečekaně zachráněna díky atentáům. Na královnu, projíždějící se v kočáře po Londýně pravidelně útočili političtí radikálové, zhrzení básníci nebo různí pomatenci. Útočníci kupodivu pokaždé vyvázli s poměrně mírnými tresty a vůči královně se zvedla vlna sympatií. Sama Viktorie prý poznamenala, že všechno to střílení na ní stojí za to, protože je díky němu vidět, jak je lidmi milována.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (44)
Známky Žatce II.
Po žateckých nouzovkách a ražbách Měšťanského pivovaru se nyní zastavme u známek vydaných hostinci, kterých bylo ve městě, jež teprve koncem 19. století dosáhlo tisícovky1 domů, na dnešní poměry neobyčejné množství.
V druhé polovině 19. století se počalo v Žatci rozmáhat pohostinství moderního typu. Potřeba organizování chodu pohostinské branže v městě si vynutila na přelomu 80. a 90. let 19. století založení Společenstva hostinských, které mělo na dění v oboru významný vliv. Spolek, který měl i venkovské sekce, se zabýval přidělováním koncesí, posudky, daňovými otázkami, vyřizováním smluv s pivovary a řešil mnoho dalších profesních zájmů. V letech 1889–1941 v Žatci vycházely téměř každoročně adresáře, které krom jiného mapovaly všechny živnosti ve městě, hostinské nevyjímajíce. Od posledního decennia 19. století do počátku 40. let minulého století se tak lze v adresářích setkat v Žatci se 1452 názvy pohostinských podniků všeho druhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
