Emisní plán ČM 2010.

Svatováclavské dukáty Pražské mincovny
Pojem svatováclavský dukát přežil v obecném povědomí staletí a zapomenutí mu rozhodně nehrozí ani v moderním věku.

Zásluhu na tom má i Pražská mincovna, která razí kolekci pamětních medailonů inspirovaných právě svatováclavskými dukáty. Poslední z nich, desetidukát, měl premiéru na letošním veletrhu Collecta ve Slovinsku.

Zvyk vyobrazovat patrona českých zemí svatého Václava na mincích započal už za vlády přemyslovského knížete Jaromíra ve 12. století a nekončí ani v současnosti.
Tradici prvorepublikových svatováclavských dukátů, které byly obchodními mincemi mladé Československé republiky, připomíná také kolekce pamětních dukátových medailí z Pražské mincovny. Ta obsahuje čtyři dukátové nominály, pro něž předlohy vypracoval přední český výtvarník Vladimír Oppl.

Nejmenší se měl stát českou korunovou mincí
První z řady a zároveň nejmenší je dukát, jehož lícní strana pochází už z roku 1993. Původně byl totiž určen pro českou oběžnou korunovou minci. „Líc zobrazuje profil svatého Václava v přilbici, oproti návrhu z roku 1993 je nově doplněn o dvojité písmeno W," upřesnil autor výtvarného návrhu Vladimír Oppl. Ražba má hmotnost 3,45 gramu.
Stejný motiv nese i lícní strana většího dvoudukátu, který váží necelých sedm gramů.
Vyobrazení svatého Václava s praporcem se svatováclavskou orlicí je zase společné pro další dva dukáty z kolekce. „V pravé ruce má Václav křížek, který nosil na řetízku. Za ním je stylizovaná svatozář spolu s křížem, symbolem křesťanství,“ popsal avers Vladimír Oppl.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

FERDINAND I. (V.)
Medaile na nástup vlády v roce 1835 a jejich varianty

Před více než 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand, jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.

Ferdinand I. Dobrotiv ý (*1793, †1875) z Habsbursko-Lotrinské dynastie, v letech 1835–1848 rakouský císař, byl nejstarší syn císaře Františka II. a jeho druhé choti Marie Terezie Neapolsko-Sicilské. Jeho celé jméno znělo Ferdinand Karel Leopold Josef František Marcelin. Od dětství trpěl epileptickými záchvaty a byl chatrného zdraví. Měl hudební nadání, talent na jazyky a zájem o botaniku, na druhou stranu měl potíže s koncentrací a mluvení mu často činilo potíže. Nebyl schopen plnit v plném rozsahu všechny úkoly spojené s v ýkonem budoucích vladařských povinností. Jeho zevnějšek byl pro okolí spíše odpudiv ý. Ačkoli mu lékaři předpovídali krátký život, dožil se nakonec velmi v ysokého věku. Přízvisko „Dobrotivý“ si Ferdinand u mnohých získal pro své laskavé a příjemné chování. Často se mu, ale dostalo i hanlivých přízvisek jako „Dobrotinand Koňský (Gütinand der Pferdige)“, nebo dokonce „Nandl hlupák (Nandl der Trottel)“. Arcivévoda Ferdinand převzal z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich) vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU