Jak se dělá mincovna (6) Příprava projektu mincovny
Obecnou definici projektování je těžké vyjádřit v jedné, nebo v několika dobře
nastylizovaných větách. Dosavadní koncipování mých vzpomínek je také založeno na
jakémsi projektu.
Začíná se prvotní ideou, následuje formulace zadání a potom musí
vzniknout ucelený dokument, kde jsou popsány postupné kroky realizace, a na samém
konci funguje něco nového, co splňuje požadavky stanovené v ideovém návrhu.
V podnikatelské sféře tržního prostředí je všemu nadřazena a na prvním místě zkoumána, otázka návratnosti vložených finančních prostředků. Tomu musí předcházet průzkum trhu,
který dá odpověď, zda se nový produkt na trhu prosadí, respektive najde svého zákazníka.
Tak nějak bych si představoval postup projektové přípravy mincovny podle učebnice ekonomiky. V dobách plánovaného hospodářství by do tohoto postupu byl vmanévrován ještě složitý systém schvalování přes několik řídících stupňů, až po příslušné ministerstvo. Tam by nějací úředníci rozhodli a přidělili nezbytné finance. Možná. Což by v dobrém případě mohlo trvat minimálně rok až dva. A to nemluvím o kompetencích bývalých stranických orgánů, které byly všemocné. Na takový postup jsme naštěstí už nemuseli myslet.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
Cestujeme se zlatem: na Nový Zéland !
Jak se říká jiný kraj, jiný mrav. Tato stará pravda platí i když si budeme všímat exotických ritálů domorodých daňových úředníků při celní deklaraci zlatých mincí dovážených na Nový Zéland.
O co jde ? Každý evropan, který vlastní svou vlastní zlatou rezervu složenou z investičních zlatých mincí ví, že jsou osvobozeny od DPH. Kdo se zajímá ví, že proto, aby tyto mince splnily zákonné podmínky osvobození od DPH musí mít minimální ryzost zlata 900 tisícin. Většina zlatých mincí s tím nemá problém. Už koruny a zlatníky, které dodnes pamatují císaře pána Františka Josefa měly požadovanou ryzost a dodnes si je kupuje celá řada, převážně rakouských investorů. Ale ať již budeme považovat Evropu za pupek světa nebo ne, faktem je že v jiných zemích platí jiná pravidla pro danění zlatých mincí a Nový Zéland není vyjímkou.
Pojďme k jádru věci: tam kde se evropský úředník spokojí s ryzostí 900 tisícin, tam požaduje úředník-protinožec ryzost plných 999.9 tisícin. Z toho vyplývá že při návštěvě Nového Zélandu bude lepší nechat doma mince s nižší ryzostí. Jmenovitě mince Britannia, American Eagle, Krugerrand, a již dříve jmenované mince CK mocnářství. Vzít si můžete raději rakouské Filharmoniky, Maple Leaf nebo čínské Pandy.
Ale to není vše. Pokud máte požadované čtyři devítky ryzosti mince, je zde na Novém Zélandě jedno zda se jedná o minci zlatou nebo stříbrnou !
Opravdu fascinující exotika.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
