Leopold Surga České bankovky a mince 1993–2012
„Dvacetileté výročí existence české koruny je důvodem, proč držíte v ruce tuto publikaci o emisní činnosti ČNB, je však i dobrou příležitostí k širšímu zamyšlení a ke shrnutí historie,“
píše guvernér ČNB v úvodním slovu nové publikace, která mapuje vývoj a důležité okamžiky naší samostatné měny.
Pokud chcete něco vědět o české měně, najdete spoustu informačních zdrojů. ČNB si ale k výročí nadělila takovou publikaci, ve které jsou snad všechny otázky kolem českých peněz
zodpovězeny. Jen těžko byste hledali ucelenější informace ohledně měnové odluky, její přípravy, nebo tvorby našich platidel. Kniha kompletně reflektuje historii naší koruny. Je cítit, že autor měl přístup ke všem myslitelným informacím a zároveň celý příběh koruny osobně prožil v ředitelské funkci v ČNB.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (23) Ražba medailí ke vstupu ČR do NATO a EU
Historická spojení mincoven a panovnických rodů není náhoda.
Vladař bez ražeb peněz nemůže spravovat svoji zemi bez úředníků, natož pak bez vojska. Takové vládnutí něco stojí, a tak není divu, že historie vladařů a ražby peněz spolu úzce souvisejí. Přestože jablonecká mincovna není státní institucí o dění kolem se musí intenzívně starat, neboť kde hledat náměty pro svoji emisní činnost než v nových politických událostech, které uspořádání společnosti v porevolučních dobách, na přelomu 20. a 21. století, přineslo.
Kolo dějin se nápadně otočilo. Orientace na východ ztratila své hybné síly. Instituce a organizace, kterými se sovětský blok řídil rychle zanikly. Nově vzniklá Česká republika po 1. lednu 1993 nemohla zůstat někde uprostřed dvou bývalých světových bloků. Noví političtí vůdcové si byli vědomi, že na západ od našich hranic existují funkční demokracie, které spolupracují v novém ekonomicko-politickém smluvním celku, pod názvem „Evropská unie“. Prozíravý politik, předseda vlády Václav Klaus, dne 17. ledna 1996 podepsal žádost o přípravě vstupu ČR do EU. Bouřlivé události v bývalé Jugoslávii si žádaly rychlé řešení. Vždyť se v Evropě znovu válčilo. V krizi zmítané Rusko po rozpadu Sovětského svazu nebylo schopno zasáhnout. Severoatlantická aliance urychleně hledala spojence pro řešení krvavého konfliktu, o kterém nikdo netušil, jak skončí a kam se může dál rozšířit. Zájem o vstup do této aliance byl pro nově vzniklé demokracie v Polsku, Maďarsku a České republice nutností. Tyto tři země, dne 12. března 1999, podpisy svých ministrů zahraničních věcí v americkém Independente, se staly novými členy vojenského paktu NATO.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
